Pět piv tě neodvodní. Rozhoduje koncentrace, ne počet
Článek vyvrací rozšířený mýtus, že pivo odvodňuje organismus. Na základě randomizovaných studií (zejména Polhuis et al. 2017) ukazuje, že diuretický účinek alkoholu je prahový, ne lineární - pivo o 5 % obj. nevyvolává měřitelnou diurézu navíc oproti nealku a díky vysokému obsahu vody (94 %) celkovou tekutinovou bilanci posouvá do plusu. Rozhoduje koncentrace alkoholu v nápoji, nikoli celkové množství etanolu, a kontext (jídlo, stav hydratace) účinek dále moduluje.
Čaj s medem je pro zuby vašeho dítěte horší než bonbon. A věda přesně ví proč
Zubní kaz je nejrozšířenějším zdravotním problémem na světě (2,24 miliardy lidí) a není infekční nemocí, ale nepřenosným onemocněním poháněným cukrem. Klíčovým faktorem není množství cukru, ale frekvence jeho příjmu — každý kontakt s cukrem spouští 30–60minutový kyselinový atak na sklovinu, proto je čaj s medem pětkrát denně pro zuby horší než jednorázový dezert po obědě. Článek vyvrací rozšířené mýty (med jako zdravá alternativa, přenos kazu sdílením lžičky, jablko jako přírodní kartáček) a nabízí konkrétní preventivní pravidla založená na současném vědeckém konsenzu.
Pražská voda splňuje všechny normy. Jenže normy měří jinou vodu, než kterou pijete
Článek odhaluje zásadní rozpor mezi laboratorně měřenou kvalitou pražské pitné vody a tím, co lidé skutečně pijí. Vzorky se odebírají až po propláchnutí potrubí, čímž se odstraní stagnační voda obsahující násobně překročené limity niklu, olova či bakterií po noční odstávce. Autor porovnává kohoutkovou a balenou vodu, uvádí konkrétní doporučení pro různé skupiny obyvatel a kritizuje střet zájmů PVK při radách ohledně filtrů.
Ketogenní dieta a cholesterol: proč „zdravé“ jídlo vyhání tuky v krvi do výšin — a co s tím
Nízkosacharidová dieta zlepšuje metabolické markery (triglyceridy, HDL, inzulin), ale u některých štíhlých jedinců (LMHR fenotyp) paradoxně zvyšuje LDL cholesterol na extrémní hodnoty. Článek rozebírá metabolické mechanismy tohoto jevu, kontroverzní studie sledující aterosklerózu u LMHR a rozpor mezi konvenční kardiologií (LDL = kauzální riziko) a hypotézou, že dietou navozené LDL u metabolicky zdravých lidí nemusí být škodlivé.
Neviditelný žhář: jak fruktóza, cholesterol a zánět společně ničí naše tepny
Článek analyzuje, jak fruktóza, cholesterol a zánět společně přispívají ke kornatění tepen. Na základě řady studií vysvětluje, že fruktóza nejen zvyšuje množství aterogenních lipoproteinů v krvi, ale současně poškozuje cévní stěnu oxidačním stresem, úbytkem oxidu dusnatého a chronickým zánětem. Vědecký konsenzus ukazuje, že ateroskleróza není způsobena jediným faktorem, ale sbíháním tukové a cévní osy, přičemž fruktóza z přidaných cukrů funguje jako mocný urychlovač celého procesu.
Korejský paradox: proč vepřový bok nezabíjí, ale cola ano
Článek vysvětluje, proč Korejci navzdory vysoké spotřebě tučného vepřového boku mají výrazně nižší oběhovou úmrtnost a obezitu než Češi. Klíčem je nízká spotřeba fruktózy a slazených nápojů — nové studie z let 2024–2025 odhalily, že fruktóza způsobuje ztučnění jater dvěma nezávislými mechanismy (klasickou novotvorbou tuků a nově objevenou follistatinovou dráhou), přičemž kombinace vysokého tuku s vysokou fruktózou je metabolicky nejnebezpečnější.
Nejrozšířenější droga světa: co vlastně víme o kofeinu
Komplexní vědecký přehled o kofeinu pokrývající jeho farmakokinetiku, mechanismus účinku (blokáda adenosinových receptorů), genetické rozdíly v metabolismu (CYP1A2), závislostní potenciál uznaný v DSM-5, paradoxně příznivá kardiovaskulární epidemiologická data a kvantifikované výkonnostní přínosy ve sportu (3–6 mg/kg). Článek vyvrací mýtus o dehydrataci a vysvětluje historii zákazu i odstranění kofeinu ze seznamu dopingových látek WADA.
Solná past: jak průmysl obrátil minerální rovnováhu našeho těla
Článek analyzuje problém nadměrného příjmu soli v moderní stravě, kde průměrný Čech konzumuje trojnásobek doporučené dávky WHO, přičemž 75–80 % sodíku pochází ze zpracovaných potravin. Rozebírá vědecké důkazy o zdravotních rizicích nadbytku sodíku a deficitu draslíku a hořčíku, včetně klíčových studií jako SSaSS, a odhaluje lobbistické strategie solného průmyslu, který systematicky zpochybňuje regulaci podobně jako dříve cukrový či tabákový průmysl.
Fruktóza: palivo, které obchází všechny brzdy
Článek podrobně popisuje biochemii fruktózy a její metabolické účinky na lidský organismus. Vysvětluje, jak střevní bariéra dokáže zpracovat malé dávky fruktózy z celého ovoce, ale při vyšších dávkách z džusů a zpracovaných potravin fruktóza přetíží játra, kde bez zpětné vazby spouští tvorbu tuku, vyčerpává ATP, zvyšuje kyselinu močovou a narušuje střevní bariéru. Shrnuje nejnovější výzkumy z roku 2025, včetně objevu sdílené metabolické dráhy fruktózy s alkoholem a nových potenciálních léčebných přístupů k MASLD.
Kanárci v kuchyni: co víme o bezpečnosti teflonu v roce 2025
Článek shrnuje současné vědecké poznatky o bezpečnosti teflonu (PTFE) v kuchyňském nádobí. Popisuje rizika přehřátí teflonových pánví, které uvolňují jedovaté plyny smrtelné pro ptáky a škodlivé pro lidi, klasifikaci PFOA jako prokázaného karcinogenu a probíhající regulační opatření EU i USA. Nabízí přehled bezpečnějších alternativ včetně keramiky, litiny, uhlíkové oceli a titanu.
Mikroplasty v pitné vodě: čtvrt milionu částic v každém litru z PET lahve
Studie Kolumbijské univerzity z roku 2024 prokázala v průměru 240 000 nanoplastových částic v každém litru balené vody z PET lahve — 700× více, než ukazovaly starší metody. Částice menší než mikrometr pronikají střevní stěnou do krevního oběhu a byly nalezeny v krvi, plicích, placentě i varlatech. Článek rozebírá metodologické kontroverze studie i dosud neznámé zdravotní dopady nanoplastů.
Knedlíky nejsou nepřítel: Proč těstoviny nemusí být zdravější
Článek vyvrací rozšířený nutriční mýtus, že těstoviny jsou automaticky zdravější než knedlíky. Zatímco tabulkový glykemický index favorizuje špagety z tvrdé pšenice, v reálných českých podmínkách — kde se knedlíky kupují hotové a ohřívají — dochází k retrogradaci škrobu, která snižuje glykemickou odpověď a vytváří prospěšný rezistentní škrob živící střevní bakterie.
Kolik hliníku jíme, aniž o tom víme
Článek podrobně rozebírá tři hlavní zdroje hliníku v lidské stravě: přirozený obsah v potravinách (čaj, koření, obiloviny), uvolňování z alobalu a hliníkového nádobí při kontaktu s kyselými potravinami a vysokými teplotami, a potravinářské přídatné látky (E-čísla). Na základě více než 50 recenzovaných studií a stanovisek EFSA ukazuje, že značná část populace — zejména děti a kojenci — pravděpodobně překračuje bezpečný limit 1 mg/kg tělesné hmotnosti týdně, aniž by si toho byla vědoma.
Konzervanty neohlídají vaši lednici
Článek vysvětluje, jak fungují potravinářské konzervanty (sorbáty, benzoáty, dusitany, sulfity) a proč nejsou všemocné — postupně se rozkládají a jejich rozpadové produkty (nitrosaminy, benzen) mohou být zdraví škodlivější než původní látky. Upozorňuje na netestované kombinace přídatných látek a na paradox, že bez konzervantů by potraviny byly nebezpečnější, zároveň však odkazuje na studii EPIC potvrzující souvislost mezi konzumací průmyslově zpracovaných potravin a vyšší úmrtností. Praktickým doporučením je konzumovat potraviny co nejdříve po výrobě a minimalizovat podíl zpracovaných potravin v jídelníčku.
Jak cukrový průmysl ukradl půl století výživové vědy
Článek odhaluje, jak americká Sugar Research Foundation v 60. letech tajně financovala harvardské vědce, aby v přelomovém článku v NEJM bagatelizovali zdravotní rizika cukru a přenesli vinu na tuky. Toto ovlivnění formovalo výživová doporučení na půl století, vedlo k nízkotučné vysokosacharidové dietě a přispělo k epidemii obezity, diabetu 2. typu a ztučnění jater. Britský vědec John Yudkin, který již v 50. letech správně identifikoval cukr jako rizikový faktor, byl za své závěry marginalizován a rehabilitován až posmrtně.
Co říká věda o dietě, která slibuje zbavit vás zimních kil
Článek přináší vědecky podložený přehled o low-carb a vysokoproteinových dietách pro sportovce, kteří chtějí zhubnout po zimě. Rozebírá fyziologické mechanismy (termický efekt proteinu, sytost, stabilní glykémie), cituje aktuální meta-analýzy a upozorňuje, že počáteční výhoda low-carb diet se dlouhodobě vyrovnává s jinými přístupy. Obsahuje praktický jídelníček a specifická doporučení pro rekreační cyklisty včetně cíleného příjmu sacharidů kolem tréninků.