Diplom jako pojistka, ne jako kompas: jak se čeští vysokoškoláci uplatňují na trhu práce
Článek ukazuje paradox českého vysokoškolského vzdělání: ČR má s 1,3 % nejnižší nezaměstnanost absolventů v celé EU, diplom tu ale spolehlivě chrání před nezaměstnaností, aniž by zaručil práci v oboru — téměř čtvrtina absolventů pracuje mimo vystudovaný obor a u humanitních a uměleckých oborů je to zhruba polovina. Autor mapuje propastné rozdíly mezi obory (od nulové nezaměstnanosti lékařů a informatiků po 16 % u umělců) a opírá se přitom o data Eurostatu, ČSÚ, OECD a šetření MŠMT Absolvent 2018. Upozorňuje zároveň na to, že podrobnější aktuální data o uplatnění absolventů podle oborů v Česku chybějí.
Poslední generace seniorů: proč školy musí přestat vyrábět juniory
Článek argumentuje, že umělá inteligence nahradila rutinní práci juniorních programátorů, ale zároveň zvýraznila hodnotu tacitních zkušeností seniorů — a tím přetrhla řetězec, kterým junioři postupně dozrávají v seniory. Autor propojuje demografická data, metaanalýzy o výkonu starších pracovníků a paradox COBOLu (220 miliard řádků kódu udržovaných stárnoucími programátory) s tezí, že firmy přestávají nabírat juniory i propouštějí seniory, a ohrožují tak celou vrstvu expertízy. V závěru navrhuje, aby školy přestaly produkovat stovky identických absolventů a začaly rozlišovat budoucí inženýry od operátorů, a aby stát změnil financování vysokých škol.
Mozek, který si vybírá školu, na to ještě není připravený
Článek představuje neurovědecké důkazy o tom, že mozek dospívajících dozrává až kolem 25 let, přičemž období kolem 15 let je naopak vrcholem poznávací pružnosti. Mezinárodní studie ukazují, že typ vzdělávání (akademické vs. odborné) příčinně ovlivňuje vývoj inteligence – gymnázia v Německu prokazatelně zvyšují poznávací schopnosti, česká víceletá gymnázia však překvapivě nepřinášejí měřitelnou přidanou hodnotu.
Mozek pro čísla, ne pro slova: Proč některým lidem nejde cizí jazyk
Schopnost učit se cizí jazyky je z velké části geneticky podmíněná a oddělitelná od obecné inteligence — třetina genetického vlivu je zcela nezávislá na IQ. Neurovědní výzkum identifikoval specifické mozkové sítě, geny (FOXP2, CNTNAP2) a strukturální faktory (obloukovitý svazek, fonologická paměť), které determinují jazykový talent nezávisle na kognitivních schopnostech. Článek kritizuje český vzdělávací systém za plošné jazykové požadavky, které mohou nespravedlivě bránit technicky nadaným studentům, a srovnává přístupy v zahraničí.
Generace, která nepije, nebere drogy — a přesto trpí
Článek rozebírá paradox generace Z, která je historicky nejzdravěji se chovající (nejméně pije, bere drogy, páchá násilí), ale přesto vykazuje bezprecedentní krizi duševního zdraví — 40 % českých deváťáků má známky deprese. Na základě dat Global Burden of Disease, NHS a CDC analyzuje příčiny od úbytku dětské hry přes sociální sítě až po systémový kolaps české dětské psychiatrické péče.